Základy úspěšného chovu
Základem úspěšného chovu koz je jejich dokonalé poznání, zejména pak odlišení dobrého zdravotního stavu od onemocnění. K tomu, aby chovatel mohl toto rozklíčovat a věděl, kdy má kontaktovat veterinárního lékaře, je nezbytné znát základní fyziologické parametry. Při definování pojmu zdraví a nemoc by měl chovatel brát v potaz věk koz, jejich pohlaví, chovné prostředí, výživu apod.
K základním fyziologickým parametrům patří:
tělesná teplota
- kůzlata mají teplotu zpravidla vyšší než dospělci 39,0 - 40,5 °C,
- tělesná teplota dospělých koz se pohybuje mezi 38,5 až 40,0 °C s tím, že nižší hodnoty bývaji naměřeny vždy ráno, vyšší teplota v odpoledních až večerních hodinách,
- nižší tělesnou teplotu mají kozy po porodu, vyšší tělesná teplota je u koz v říji a kozy březí.
počet tepů
- u kůzlat dosahuje až 120 tepů za minutu,
- u mladých zvířat mezi 85 - 100 tepy za minut,
- u dospělců mezi 60 až 83 tepy za minutu
dechová frekvence
- je závislá na zdravotním a výživném stavu, na věku a na graviditě,
- u březích koziček a koz je frekvence dechů vyšší (zvětšující se děloha vyvíjí tlak na hrudní a břišní orgány),
- u kůzlat a koziček či kozlíku je zpravidla dechová frekvence vyšší než u dospělých jedinců,
- v klidu je kůzlat možné napočítat 15až 20 dechů za minut, zatímco u koz je to mezi 9 - 15 dechy za minutu,
- dechová frekvence se zvyšuje při: výrazné pohybové aktivitě, tepelném stresu, onemocnění dýchacího aparátu apod.
produkce výkalů a moči
- jednou z podstatných charakteristik je sledování produkce moči a výkalů u zvířat, u kterých máme podezření z onemocnění,
- jedním z identifikátorů onemocnění je například nekonzistentní tvar výkalů - bobků, které jsou formované a tmavohnědé barvy,
- řidká stolice a s ní spojená znečištěná záď koz, může být signálem zažívacích poruch, onemocnění apod., někdy je přechodným stavem mezi krmnými dávkami (zejména přechodem ze zimní krmné dávky na letní krmnou dávku - pastvu, především pak při pastvě koz na mladém pastevním porostu).